POTRAVINOVÉ DOPLŇKY
Sem vložte podnadpis

Dnes už se jen těžko člověk vyhne potravinovým doplňkům (tzv. éčkům), ale když už je musíme použít, pak jen ty, které našim zákazníkům nijak neublíží. Veškeré použité doplňky jsou zdravotně nezávadné a v mnoha případech dokonce slouží jako zdroj vitamínů, jako například vitamín C, draslík, hořčík a pod.

Zde jsou vypsány potravinové dolňky, se kterými se můžete setkat v našich výrobcích:

(zdroj: https://www.ceff.info/seznam-ecek.html)

E150c Karamel je tmavě hnědá kapalná či pevná látka, která vzniká opatrným zahříváním cukrů. Nejčastěji se používá řepný a třtinový cukr, někdy se používají i cukry vzniklé štěpením škrobů. Jedná se o nejpoužívanější barvivo v potravinách a nápojích - okolo 98% z celkového množství barviv připadá na karamel. Většina vyrobeného karamelu skončí v nealkoholických nápojích, dále se používá v sójové omáčce, pivu, rumu, whisky, pekařských výrobcích, sušenkách, instantních polévkách, sirupech a sladkostech.
Karamel se často vyrábí s přídavkem látky urychlující karamelizaci, takzvaným katalyzátorem. Podle přítomného katalyzátoru pak rozlišujeme jednotlivé druhy karamelu. Kulér (E 150 a) je rozpustný a stálý v lihu, a proto se používá k barvení vysokoprocentních alkoholických nápojů, například rumu a brandy. Kaustický sulfitový karamel (E 150 b) se používá jako barvivo ve sladovém chlebu, lihovinách, pivu, octu a medovině. S amoniakovým karamelem (E 150 c) se setkáme v kyselých potravinách, pivu a dalších alkoholických nápojích. A konečně amoniak-sulfitový karamel (E 150 d) se používá k barvení kyselých potravin a nealkoholických nápojů.

E160a Karoteny jsou přírodní (či přírodně identická) oranžově žlutá barviva, která tvoří přirozenou složku lidské potravy. Karoteny účinkují současně jako antioxidanty. Beta-karoten je hlavním pigmentem mrkve, dále se přirozeně nachází v másle, sýrech, vojtěšce, řasách, sladkých bramborách a žlutě zabarvených obilninách. Jako potravinářské barvivo se však většinou používá synteticky vyráběný betakaroten. Karoteny se používají v nápojích a sirupech s příchutí pomeranče, mléčných výrobcích, jogurtech , sýrech, zmrzlinách, margarínech a ztužených rostlinných tucích, v dezertech, pudincích, cukrovinkách, zálivkách, majonézách a sypkých náhražkách mléka do kávy.
Beta-karoten: Tato látka se v těle přeměňuje na vitamin A, tím ale výčet kladných vlastností nekončí. Beta-karoten stimuluje imunitní systém, působí jako antioxidant a neutralizuje volné radikály. Je účinnou zbraní v prevenci srdečních chorob a rakoviny plic, trávicího traktu, močového měchýře, prsu a prostaty. Beta-karoten je schopen zvrátit některé předrakovinné stavy. Nejúčinnější formou podávání beta-karotenu je kombinace s ostatními karotenoidy. Mezi přírodní zdroje této látky patří žluté, oranžové a červené ovoce a zelenina, jako například mrkev či žlutý meloun. Také tmavě zelená zelenina (například brokolice) obsahuje tuto látku. Studie provedené ve Finsku a USA ukázaly na zvýšený výskyt rakoviny plic u mužů kuřáků, kteří přijímali vysoké dávky beta-karotenu ve formě vitaminových doplňků. Tento účinek byl nejvýznamnější u silných kuřáků (kteří kouřili více než dvacet cigaret denně) a také se zvyšoval u mužů, jejichž spotřeba alkoholu byla nadprůměrná. Mnoho odborníků na lidskou výživu proto varuje kuřáky před užíváním vitaminových doplňků obsahujících beta-karoten. Malá množství, používaná za účelem zbarvení potravin, jsou však bezpečná

E170 Uhličitan vápenatý je bílý krystalický prášek, který se vyskytuje v mnoha nerostech, například ve křídě, vápenci a mramoru. Jako přídatná látka v potravinách se však často používá syntetický uhličitan vápenatý. Uhličitany vápenaté mají mnoho použití v potravinářském průmyslu: plnidla žvýkaček a kypřících prášků, zpevňující látky, protispékavé látky, dále upravují pH, účinkují jako nosiče a stabilizátory a zlepšují těsto. Používají se také při povrchové úpravě dražé a podobných cukrovinek. V cukrovinkách nahrazují barvivo oxid titaničitý (E 171). Hydrogenuhličitan sodný upravuje pH při výrobě kakaového prášku holandského typu.
Při konzumaci dávek, které lze předpokládat při použití uhličitanu vápenatého jako přídatné látky, nejsou známy žádné nežádoucí účinky. Ve vyšších množstvích může docházet k nadýmání a zácpě, eventuálně i k dalším problémům. Uhličitan vápenatý se používá pro zmírnění pálení žáhy a jako zdroj vápníku se využívá k obohacování potravin jako potravní doplněk.
Vápník: Většina lidí západní civilizace trpí nedostatkem vápníku. Vápník je nutný pro zdravé kosti a zuby, zpomaluje postupné odvápnění kostí (osteoporózu), podporuje stahování svalů včetně srdce, napomáhá správnému srážení krve, přenosu nervových impulsů a hojení ran. Přírodními zdroji vápníku jsou rybičky konzumované s měkkými kostmi, brokolice a mandle. Mléko a mléčné výrobky jsou často doporučovány jako nejbohatší zdroje vápníku. Pokud dodáváte tělu vápník v podobě minerálních doplňků, musíte dbát na současný přísun hořčíku (v množství minimálně polovičním). Tělo také není schopno absorbovat vápník bez vitaminu D.

E202 Sorban draselný je široce užívané konzervační činidlo, které zpomaluje růst plísní. Jeho předností je dobrá rozpustnost ve vodě. Používá se například při výrobě nealkoholických nápojů, sirupů , pekařských výrobků, majonéz, ovocných náplní, sýrů, margarínů a vína.

E211 Benzoan sodný je jedním z nejpoužívanějších konzervačních činidel. Je daleko lépe rozpustný ve vodě než kyselina benzoová, a proto je mu často dávána přednost. Látka je aktivní v kyselém prostředí, a proto se používá v kyselých potravinách. Benzoanem sodným se konzervují nealkoholické nápoje, hořčice, omáčky, kečupy, zálivky atd.

E262 Octan sodný vykazuje podobné antimikrobiální účinky jako kyselina octová, a proto se někdy používá místo ní jako konzervant. Účinkuje také jako ochucující látka a upravuje pH v cereálních a pekařských výrobcích. Používá se při výrobě cukrovinek, marmelád, olejů, polévek, pekařských výrobků a tak dále. S octanem sodným se setkáme v mnoha potravinách. Jako ochucující látka účinkuje například v ochucených brambůrkách a tvoří součást přírodně identického šunkového aroma u krekrů. Jako regulátor kyselosti působí v instantních polévkách.
Hydrogenoctan sodný se používá jako konzervační látka, která zabraňuje růstu plísní například v sýrových pomazánkách. Používá se také v pekařských výrobcích, kde zabraňuje růstu plísní a nitkovitosti chleba, zároveň však neškodí pekařskému droždí. Účinkuje jako ochucující látka a upravuje pH. Má schopnost vázat přítomné nežádoucí ionty kovů (např. železa či mědi), a tím zabraňuje změnám barvy a textury, vzniku sraženin a žluknutí potravin. Používá se v pekařských výrobcích, zálivkách, tucích, masných výrobcích, omáčkách a polévkách

E263 Octan vápenatý se používá jako zpevňující látka v zeleninových konzervách, jako stabilizátor, zahušťující látka a látka upravující pH. Vykazuje podobné anti-mikrobiální účinky jako kyselina octová. Má také schopnost vázat přítomné nežádoucí ionty kovů (např. železa či mědi), a tím zabraňuje změnám barvy a textury, vzniku sraženin a žluknutí potravin. Používá se při výrobě pekařských výrobků, pudinků, sirupů, sladkých omáček a náplní.
Žádné nežádoucí účinky této látky nejsou známy a látka se považuje za bezečnou. Většina lidí trpí nedostatkem vápníku, ale množství získaná konzumací octanu vápenatého jako přídatné látky jsou příliš malá na to, aby hrála podstatnou kladnou roli. Octan je běžnou složkou potravy a nepředstavuje z toxikologického hlediska žádný problém pro organismus

E300 Kyselina askorbová se hojně vyskytuje v rostlinné i živočišné říši a výtečnými zdroji této látky jsou citrusové plody, šípky, černý rybíz a paprika. Používaná kyselina askorbová se však vyrábí syntetickou cestou z jednoduchých cukrů (D-glukózy). Kyselina askorbová se používá jako antioxidant a nutriční doplněk. Tím, že se velmi snadno oxiduje, ochraňuje další složky potravin před oxidací. Používá se také v kombinaci s ostatními antioxidanty, protože zvyšuje jejich účinnost. Nevýhoda kyseliny askorbové jako antioxidantu je její nerozpustnost v tucích, které jsou k oxidaci velmi náchylné. Kyselina askorbová se přidává do džusů a dalších nealkoholických nápojů jako antioxidant a nutriční látka. Napomáhá zpracování chlebového těsta a zvyšuje objem pečiva. Setkáme se s ní například ve vícezrnném chlebu, kde účinkuje jako látka zlepšující mouku. Kyselina askorbová má také široké použití v masném průmyslu. Pomáhá vytvářet a udržovat červenou barvu uzených masných výrobků, urychluje uzení, omezuje oxidaci přítomných tuků a zabraňuje vzniku rakovinotvorných nitrosoaminů.
Jako přídatná látka v potravinách se kyselina askorbová považuje za zcela bezpečnou látku.Kyselina L-askorbová neboli vitamin C: Všichni savci - kromě lidí, opic a morčat - si mohou ve svém organismu vytvářet vitamin C. Tomuto vitaminu je přisuzováno mnoho blahodárných účinků na lidské zdraví. Vitamin C působí v těle jako antioxidant, zvyšuje imunitu a působí preventivně u některých druhů rakoviny a u srdečních chorob. Pomáhá v prevenci šedého zákalu a zmírňuje negativní dopady znečištění životního prostředí na lidské zdraví. Vyšší dávky vitaminu C pravděpodobně zkracují délku nachlazení. Vitamin přidávaný například do nápojů se však poměrně rychle rozkládá. Nevěřte proto, že jsou různé sladké nápoje s chutí ovoce a vitaminem C to pravé pro vaše zdraví. Chcete-li dodat svému tělu vitamin C, dejte si raději třeba citrusové plody, brokolici, tmavě zelenou zeleninu, červené papriky, jahody nebo kiwi - to všechno jsou přírodní zdroje tohoto vitaminu. Někteří lidé - kuřáci, alkoholici, cukrovkáři, lidé užívající hodně aspirinu, ženy na antikoncepčních pilulkách a lidé často konzumující masné výrobky s dusitany - mají zvýšenou potřebu tohoto vitaminu.

E322 Lecitin je jediná látka, která se přirozeně vyskytuje v potravinách a zároveň se využívá v širším měřítku jako emulgátor a antioxidant. Hlavním průmyslovým zdrojem lecitinu jsou sójové boby, vyskytuje se však také v rostlinných olejích a vaječných žloutcích. Lecitin zabraňuje oddělení vody a oleje v potravinách, zpomaluje žluknutí, snižuje prskání oleje při smažení, přispívá k většímu objemu těst, zlepšuje strukturu střídky a oddaluje tvrdnutí chleba. Také zlepšuje kvalitu oplatek, sušenek a krekrů, působí jako zvlhčující látka u žvýkaček a zesiluje účinek řady antioxidantů v tucích a olejích. Lecitin se může chemicky pozměňovat pro získání "lepších" vlastností, například bělit peroxidem vodíku či benzoylperoxidem. S lecitinem jako emulgátorem se setkáme v čokoládách, ve slaných pochoutkách, lentilkách, žvýkačkách a různých tukových polevách a krémech.

Lecitin je výživná a zdraví neškodná látka. V těle se účastní transportu tuků a mobilizace a rozptýlení tukových a cholesterolových usazenin. Zabraňuje ateroskleróze zmenšováním tukových částic v krvi. Lecitin snižuje hladinu LDL cholesterolu ("špatný" cholesterol) a zvyšuje hladinu HDL cholesterolu ("dobrý" cholesterol). Několik studií prokázalo schopnost lecitinu rozpouštět v některých případech žlučníkové kameny. Podílí se na tvorbě moči. Lecitin urychluje přeměnu tuků v energii a odstraňuje tím tukové usazeniny. Také posiluje mozkové funkce a paměť. Nejlepšími přírodními zdroji lecitinu jsou nerafinované za studena lisované oleje, žloutky, sójové boby, ořechy a semena.

E330 Kyselina citronová byla poprvé získána z citronové šťávy v roce 1784 panem Scheelem (stejně jako například kyseliny vinná a jablečná). Je důležitým produktem metabolismu všech organismů a je hojně zastoupena v ovoci i zelenině, zejména pak v citrusových plodech. Průmyslově se získává z citronové šťávy nebo kvašením melasy. Kyselina citronová zabraňuje růstu bakterií, kvasinek a plísní v ovocných sirupech a nealkoholických nápojích. Používá se také jako ochucující a okyselující prostředek. V tucích a olejích zvyšuje účinnost antioxidantů a váže přítomné kovy, a tím zabraňuje žluknutí a nežádoucím změnám barvy. Dále stabilizuje barvu ovocných výrobků a při výrobě vína reaguje s přítomným železem a zabraňuje vzniku zákalu. Perlivým nealkoholickým nápojům a ochuceným minerálkám dodává výraznou citrusovou příchuť. Používá se v margarínech, zálivkách, zavařeninách, konzervované zelenině, zmrzlinách, instantních čajových a ovocných nápojích , v cukrovinkách , pekařských a mléčných výrobcích a v mnoha dalších potravinách.

Kyselina citronová je široce užívaná, levná a bezpečná látka. Nežádoucí účinky byly u pokusných zvířat pozorovány až při dlouhodobé konzumaci velmi vysokých dávek této látky. Dlouhodobá studie na krysách, které v potravě přijímaly 5% kyseliny citronové, prokázala snížené přírůstky na hmotnosti a snížený příjem potravy. Další studie dospěla k závěru, že při nedostatku vitaminu D může kyselina citronová bránit vstřebávání vápníku, který se z těla vylučuje jako citronan vápenatý. Vysoké dávky kyseliny citronové také poškozovaly zubní sklovinu pokusných zvířat. Časté a nadměrné požívání kyseliny citronové spolu s nevyváženou stravou může teoreticky způsobit poškození zubů (totéž platí pro citronovou šťávu). I přes výše uvedené účinky platí, že kyselina citronová patří mezi nejbezpečnější přídatné látky.

E341 Fosforečnany vápenaté zlepšují těsto, upravují pH, zabraňují nežádoucím reakcím kovů v potravinách a účinkují jako stabilizátory a kypřící a protispékavé látky. Také se používají jako zpevňující látky v ovocných a zeleninových konzervách. Setkáme se s nimi například v pekařských výrobcích, cereálních výrobcích, zavařeninách, dezertech, soli, koření, živočišných tucích a v želé. Často se s nimi setkáme v sypkých směsích, kde účinkují jako protihrudkující látky.

Nejsou známy žádné nežádoucí účinky a fosforečnany vápenaté se považují za bezpečné přídatné látky. Fosforečnany vápenaté se používají jako zdroje vápníku - více o vápníku viz heslo Uhličitany vápenaté (E 170).

E412 Tato guma se získává ze semen rostliny Cyamopsis tetragonolobus, která se pěstuje v Indii, Pákistánu a USA.
Patří mezi rozpustné vlákniny a účinkuje jako emulgátor, stabilizátor disperzí a zahušťovadlo, které s vodou vytváří husté roztoky. Guma guar se přidává do mražených krémů, kterým přidává na objemu, zlepšuje jejich texturu a zvyšuje odolnost vůči tepelnému šoku. Tato látka také prodlužuje životnost pekařských výrobků, zahušťuje salátové zálivky, instantní polévky a omáčky a používá se k vytváření filmů na povrchu masných výrobků. Setkáme se s ní také v mléčných výrobcích.
Guma guar nepoškozovala pokusná zvířata během krátkodobých i dlouhodobých studií. V některých částech světa se tradičně používá guarová moučka, která obsahuje gumu guar. V rozumných množstvích nejsou známy žádné její nežádoucí účinky, naopak může snižovat hladinu cholesterolu. 

E415 Xanthan je produkován několika druhy mikroorganismů řízenou fermentací, z nichž se komerčně využívá kmen Xanthomonas campestris. Tato guma je rozpustná ve studené i horké vodě a přidává se do nápojů, které pak vyvolávají příjemné pocity v ústech a lépe uvolňují aroma. Také působí jako zahušťovadlo, nosič, plnidlo, součást polev pro cukrovinky a stabilizátor emulzí. Používá se v salátových zálivkách, sypkých směsích, polevách, mléčných výrobcích, ovocných želé, náplních, sirupech a pekařských výrobcích. Díky své tepelné stabilitě se používá v instantních polévkách a omáčkách a jako pojivo v konzervách. Ve směsích s některými dalšími gumami tvoří gely.
Používá se také v kosmetickém průmyslu, v zubních pastách, krmivech pro zvířata a v čistících prostředcích.

Pokusy na zvířatech neprokázaly žádné nežádoucí účinky. Nežádoucí účinky nebyly pozorovány ani u lidí. Xanthan se v těle téměř netráví a nezměněn odchází stolicí.

E466 Karboxymethylcelulóza se získává chemickou modifikací přírodní celulózy a používá se zejména pro zvýšení hustoty potravin. Slouží k zahušťování různých pudinků, náplní a pomazánek, zpomaluje růst cukerných krystalů v cukrovinkách, cukerných polevách a sirupech, zvětšuje objem a prodlužuje trvanlivost sladkých pekařských výrobků, stabilizuje emulze v salátových zálivkách, polévkách a omáčkách a nízkokalorickým pokrmům dodává objem a plnost.
Schopnost CMC vázat vodu se využívá ve zmrzlinách a dalších mražených sladkostech, ve kterých kontroluje růst ledových krystalků. Napomáhá rozpouštění želatiny a kaseinu a v nízkokalorických perlivých nápojích pomáhá vázat oxid uhličitý.

Používá se jako základ jedlých povrchových filmů k ošetření ovoce a zeleniny. Setkáme se s ní například v mražených krémech , zálivkách, nápojích v prášku EMCO.

E471 Mono- a diglyceridy mastných kyselin jsou různé látky, které se liší podle výchozích surovin (druhu tuku) a výrobního postupu. Výchozí surovinou při výrobě těchto látek bývá vepřové sádlo, lůj, bavlníkový, sójový nebo slunečnicový olej.
Jedná se o nejčastěji používané emulgátory a stabilizátory přidávané do řady potravin. V pekařských výrobcích zpevňují střídku a zpomalují stárnutí a v mražených krémech zvyšují pěnivost, a tím i objem. Setkáme se s nimi ve šlehaných krémech, šlehačkách ve spreji a v prášku, v margarínech, pekařských výrobcích (chlebech, bábovkách, buchtách, šátečcích), ve slaném pečivu, ztužených tucích, pomazánkách z masa, smetaně do kávy v prášku, v cukrovinkách, výrobcích z brambor, multivitamínových preparátech a slaných pochoutkách.
Běžné tuky jsou převážně tzv. triglyceridy. Řada z nich však obsahuje také malá množství (okolo jednoho procenta) mono- a diglyceridů. Mono- a diglyceridy mohou také vznikat během úpravy potravin. 
Malá množství těchto látek jsou tedy přirozenou součástí potravy. Mono- a diglyceridy navíc vznikají při trávení běžných tuků. Tyto látky lze tedy považovat za přirozenou složku potravy a nejsou známy žádné jejich nežádoucí účinky - kromě možného zvýšeného příjmu nasycených mastných kyselin, které zvyšují hladinu cholesterolu. Stejným způsobem účinkují živočišné tuky. 

E472e Tyto emulgátory zlepšují vlastnosti potravin s vysokým obsahem tuků a často se s nimi setkáme ve ztužených tucích. Ve sladkých těstech napomáhají míšení tuku s tekutinou, stabilizují vzniklé směsi a podporují zapracování vzduchu do tuku. Používají se také ke stabilizaci pěn, například ve šlehačce v prášku. Některé z těchto látek vytvářejí průhledné filmy a mohou být použity k potahování různých potravin (například ovoce či masných výrobků), které tím uchrání před vzdušným kyslíkem a vlhkostí.
Nejsou známy žádné nežádoucí účinky těchto látek a v množstvích, ve kterých se vyskytují v potravinách, je lze považovat za bezpečné přídatné látky.
Výchozí surovinou při jejich výrobě však může být živočišný tuk, což může vadit striktním vegetariánům.

E481 Zlepšuje a zpevňuje těsto, které pak může být zpracováno strojově, má větší objem a delší trvanlivost. Jako emulgátor se používá v práškových náhražkách mléka do kávy, v pudincích a nízkokalorických margarínech. Účinkuje také jako stabilizátor a usnadňuje šlehání vaječných bílků a umělých šlehaček.
Nejsou známy žádné nežádoucí účinky této látky. Výchozí surovinou při její výrobě však může být živočišný tuk.

E500 Uhličitany sodné mají podobné spektrum použití a výrobci většinou při označení obalu nerozlišují mezi jednotlivými látkami. Proto mezi nimi nebudeme rozlišovat ani my.
Uhličitany sodné se používají ke kontrole kyselosti a jako kypřící látky. Samotný uhličitan sodný má schopnost vázat přítomné nežádoucí ionty kovů (např. železa či mědi), a tím zabraňovat změnám barvy a textury, vzniku sraženin a žluknutí potraviny. S uhličitany sodnými se setkáme v pekařských výrobcích, suchých směsích pro výrobu nápojů a v margarínech. Jako kypřící látky se používají ve slaném pečivu, oplatkách, sušenkách, chlebech, bábovkách, litých pernících a v podobných výrobcích.
V běžných dávkách nejsou známy žádné nežádoucí účinky a uhličitany sodné se považují za bezpečné přídatné látky.

E516 Síran vápenatý upravuje pH a používá se jako protispékavá a kypřící látka látka zlepšující a zpevňující těsto.
Účinkuje jako zpevňující látka u konzervovaného ovoce a zeleniny, marmelád a sýrů a jako nosič benzoyl peroxidu u bělené mouky a sýrů. Rovněž zabraňuje reakci přítomných iontů kovů (např. železa či mědi) s dalšími látkami, a tím předchází ztrátě původní barvy a textury, vzniku sraženin a žluknutí potraviny.
Síran vápenatý je tvořen ionty, které jsou běžnou minerální součástí naší potravy a tělo je umí dobře využít. Nejsou známy žádné nežádoucí účinky síranu vápenatého, který se považuje za bezpečnou přídatnou látku.
Síran vápenatý se používá jako zdroj vápníku - více o vápníku viz heslo Uhličitany vápenaté (E 170).

E535 Hexakyanoželeznatan tetrasodný upravuje pH a slouží jako protispékavá látka v soli, kde podporuje vznik krystalků soli, které nepodléhají tak snadno hrudkování. Látka se také používá při výrobě vína.
Nejsou známy žádné nežádoucí účinky hexakyanoželeznatanu tetrasodného, který se považuje za bezpečnou přídatnou látku.

E920 Cystein je aminokyselina, která se získává například z drceného peří nebo vlasů.
Tato látka se používá při výrobě pekařských výrobků - zlepšuje vlastnosti těsta a zkracuje dobu míchání v pekařských směsích. V masném průmyslu se používá k barvení uzenin a jako chuťová látka, v ovocných džusech jako antioxidant, který zabraňuje ztrátám vitaminu C oxidací.
Cystein hraje roli při tvorbě antioxidantů v lidském těle, čímž podporuje imunitní systém. Mezi jeho přírodní zdroje patří maso, vejce, mléčné výrobky a některé obiloviny. U většiny lidí nevyvolává žádné nežádoucí účinky.
Vegetariáni pozor, může být získáván ze živočišných zdrojů. 

E1422 Acetát zesíťovaného adipátu škrobu se používá jako zahušťovadlo a stabilizátor. Patří mezi často používané modifikované škroby a setkáme se s ním například v kečupu, omáčkách a zálivkách, v tatarce a jogurtech.
U pokusných zvířat nezpůsobovalo podávání látky ve stravě pozorovatelné nežádoucí účinky.